Klášterní zahrady, Jiráskova, Litomyšl, 15. 6. - 31. 8. 2007
Díla otce a syna se setkala v litomyšlských klášterních zahradách. K trvale instalovaným sochám Olbrama Zoubka na čas do tohoto mimořádného místa přibyla i plastika syna Jasana.
Pořádala Smetanova Litomyšl, o.p.s. ve spolupráci s Městskou galerií Litomyšl, kurátor Jiří Lammel.
Fascinuje mě skrytá paměť krajiny. Myslívám na události, které se v ní odehrály. Morové rány, hladomory, stěhování a přesídlování národů, pogromy, genocidy, bitvy a války. Sousoší Šik, jakási sevřená sestava útočníků či obránců, je reflexí těchto představ.
Jasan Zoubek
Jasan Zoubek, sochař a kreslíř, se narodil 4.3.1956 v Praze. V počátcích se orientoval více na kresbu, zprvu vznikaly figurativní kresby lidských postav nebo stromů se zdůrazněnou objemovostí, postupně přešel k abstrahovaným znakovým zobrazením, nezakrývajícím zcela svůj původ v senzuální realitě. Ve svých robustních lapidárních kresbách vytvářel nadčasové geometrické znaky oproštěné od podružného. V kreslířském i sochařském díle lze hledat vztahy k umění mimoevropských civilizací (indiánské, staroegyptské a babylonské) a zřejmě i k dílu umělcových rodičů (Evy Kmentové a Olbrama Zoubka). Od 80. let se rozvíjela i jeho sochařská tvorba. Do obecného povědomí se dostal monumentální soustavou organických prvků, umístěnou na výstavě Sochy a objekty na Malostranských dvorcích (1981). Pro tvorbu svých plastik užíval dřevo, osinkocement a papír. Právě v dílech z papíru přišel s motivem vrstvení, který později přenesl do monumentálních osinkocementových soch. Ve druhé polovině 80. let se v jeho dílech, vytvářených z lepenky a ze sádry, působících jako výseče krajin s deformacemi, zlomy a rozpady, objevuje i lidská figura. Příznačné je tu její negativní obrysové vymezení. I v osinkocementových objektech nalezneme jednak motiv "geologického" narušení objektu, praskliny, průrvy a posléze siluety postav, rozfázované či sériově řazené do zástupu. 90. roky přinášejí práci s novým materiálem - umělým kamenem, a také návrat k dočasně opuštěné kreslené tvorbě. Vyniká objekt Odysseovy sekery z roku 1993 (první práce, kterou autor označil názvem). Námětová inspirace řeckým eposem a užití nového materiálu, který dává možnost zapojení barvy do plastiky, otevírá další období tvorby. Vývoj v používání různých uměleckých materiálů je zatím ukončen bronzovými odlitky dřívějších prací, které se objevují na počátku nového milénia a přinášejí prvek trvalosti. Postavy z posledních děl směřují dále směrem k abstrakci a zklidnění.
Zrenovované Klášterní zahrady se staly místem odpočinku a procházek Litomyšlanů, stále častěji však cílem návštěvníků města, kteří obdivují architektonickou jednoduchost a stylovou čistotu zahrad v oduševnělém prostoru mezi dvěma chrámy. Právě ona zdánlivá jednoduchost, přehlednost, dala skvěle vyniknout instalaci známé Židle Magdalény Jetelové, která zde byla umístěna v roce 2004 v rámci jakéhosi "nultého" ročníku Smetanovy výtvarné Litomyšle. Stejně tak Šik Jasana Zoubka se stane na krátké období dominantou zahrad, které by měly umocnit jeho monumentálnost.
Fotografie z vernisáže:
