Galerie Kubík, Smetanovo náměstí 71, Litomyšl
15. 6. - 15. 7. 2007

Jan Honsa se dokázal proslavit jako jeden z největších českých krajinářů počátku 20. století i přesto, že téměř po celý svůj život neopustil malou vesnici nedaleko Chocně.  

Pořádala Městská galerie Vysoké Mýto, kurátoři Pavel Chalupa a Jana Svobodová

Sponzor výstavy: Kubík, a.s.

Jan Honsa (1876 - 1937) byl v první třetině 20. století, vedle Františka Kavána, nejvýraznějším východočeským krajinářem. Na pražské akademii byl Mařákovým žákem, k mařákovcům tak bývá řazen jaksi šmahem, ovšem vedle obrazů jeho spolužáků, někdy snadno zaměnitelných, si Honsovy obrazy nemohl splést nikdo. Nový romantismus a oduševnělá nostalgie krajiny byly tehdy velmi módní v kabinetní společnosti pražských salonů, a tak Slavíček, Hudeček a Kaván vyráželi na venkov v jakémsi duchu barbizonsko - impresionistického chalupářství, přišli z města, aby tu na plátna načerpali autentickou krásu, tolik potřebnou tam, kde za ni byli ochotni platit. Jan Honsa však nikdy takovým "chalupářem" nebyl. Byl - hospodář. Téměř celý život žil v Běstovicích u Chocně na statku, který si podle vlastních výkresů postavil. Choval dobytek. Pěstoval žito a všechno možné. Staral se o rodinu. A ve volných chvílích maloval. Na krajině však neviděl, na rozdíl od svých pražských druhů, nic romantického či nostalgického. V Honsově krajině je - čirá radost hospodáře z rašící přírody, naděje úrody, ukrývající se ve zlatých snopech, obava ze srpnových mraků a štěstí z májových, úlevné vydechnutí po těžké práci na poli, omamná vůně kvetoucí hrušně a její blahodárný stín... Výrazná postimpresionistická, někdy pro samý květ až barvotiskově radostná, technika jeho maleb uzrála v průběhu prvního desetiletí 20. století v nezaměnitelný styl, zcela originální v linii českého krajinářství. Kromě olejomalby se Honsa zabýval grafickými technikami - leptem a dřevorytem. Vedle několika málo studijních pobytů v cizině a válečného pobytu v Praze žil téměř stále v Běstovicích, na sklonku života pak v Poličce. Protože námětově čerpal výhradně ve svém okolí, mají Podorlicko a Vysočina, zejména místa kolem Běstovic, Chocně, Vysokého Mýta, Litomyšle a Poličky, v Honsovi netoliko nejpilnějšího a nejvýraznějšího krajináře, ale také umělce, který s cennou dokumentární věrností zachytil autentickou podobu venkova na počátku minulého století: svůj domov, svou práci, starost i naději...

PhDr. Pavel Chalupa

Jan Honsa, narozen 6. 6. 1876 v Tisové u Vysokého Mýta, zemřel 9. 9. 1937 v Poličce. V letech 1893 - 1898 studoval na pražské Akademii v krajinářském atelieru Julia Mařáka. Vystavoval pravidelně od r. 1900, zejména v pražském Mánesu, v mnoha východočeských galeriích (v Litomyšli poprvé roku 1910), ale i v Berlíně (1904), na světové výstavě v Saint Louis (1904, bronzová medaile), v Benátkách (1907), za svého života naposledy pak v Hradci Králové roku 1934. Cesty: 1903 (Paříž, Normandie), 1911 Drážďany, Berlín, Mnichov, Holandsko, Belgie, Francie). Jeho rozsáhlé malířské a grafické dílo je uloženo v Národní galerii v Praze a v dalších veřejných sbírkách, mj. v Pardubicích, Chocni, Litomyšli, Poličce a Vysokém Mýtě, ale především v soukromých sbírkách. Výstava na III. ročníku Smetanovy výtvarné Litomyšle představí na 80 jeho děl z východních Čech.

Výstavy 2007   Další výstavy v tomto místě    Další výstavy prací tohoto autora

Fotografie z vernisáže: