Milovníkům výtvarného umění a architektury může Litomyšl nabídnout řadu dalších zážitků:
Jiří David DNA vodopád
Po Červeném srdci nad Pražským hradem a Trnové koruně nad Rudolfinem v pořadí třetí neonová plastika Jiřího Davida je umístěná na průčelí Galerie Miroslava Kubíka. Vychází z DNA spirály, která je nositelkou genetické paměti a dispozic. Stejně tak je možno vnímat i umění.
Průčelí Galerie Miroslava Kubíka, Smetanovo náměstí 71
Magdalena Jetelová Židle
Obří židle Magdaleny Jetelové, známý symbol komunistické všemocnosti, proslavená též plavbou po Vltavě při povodních v roce 2002.
Klášterní zahrady
Jasan Zoubek Šik
Práce otce a syna Zoubkových se sešly v blízkosti a tvoří tak zajímavou možnost konfrontace.
Klášterní zahrady Litomyšl
Federico Diaz Dvojhvězda
Moderní plastika z kevlarových vláken na místě, kde stával rodný dům světového astronoma Zdeňka Kopala.
Havlíčkova ulice
Federico Diaz 18. 7.
Černá vertikální linie z kompozitního karbonového vlákna představuje plastiku, která vytváří geometrii vztahů. Symbolicky spojuje nebe se zemí. Název objektu a zároveň i jeho výška (18,7 m) vychází z data narození autora.
Pozemek před Novým kostelem Církve bratrské (Moravská ulice)
Václav Cigler, Karel Malich Výzdoba kostela Církve bratrské
Nový kostel Církve bratrské architekta Zdeňka Fránka zdobí vnější kříž z lepeného skla od Václava Ciglera, vniřní výzdobu vytvořil Karel Malich.
Nový kostel Církve bratrské, Moravská ulice
Lázeňské lavičky
Na "kolonádě lázní ducha", vedoucí ulicemi Mariánskou, Váchalovou, B. Němcové, Šmilovského, Toulovcovým a Šantovým náměstím, jsou rozmístěny lavičky umělecky ztvárněné během výtvarného symposia v dubnu 2013. Zúčastnili se jej Vladimír Gebauer, Pavla Aubrechtová, Jitka Štenclová, Eduard Halberštát, Aleš Lamr, Jiří Kačer, Jan Steklík, Vendula Látalová, Jiří Látal, Aleš Ogoun a Aleš Hvízdal, další lavičky vytvořili studenti Fakulty restaurování Univerzity Pardubice během zahájení lázeňské sezóny. Projekt je otevřený a další autorské lavičky budou přibývat.
Olbram Zoubek Sochy a reliéfy
Stálá expozice soch ze všech tvůrčích období Olbrama Zoubka v mystickém prostředí sklepů zámku Litomyšl, doplněná autorským komentářem v audioprůvodcích.
Sklepení zámku Litomyšl
Portmoneum - museum Josefa Váchala
Místnosti v domku nakladatele Josefa Portmana na ulici Terézy Novákové v roce 1920 vymaloval fantaskními výjevy malíř Josef Váchal. V dnešním muzeu je umístěn také Váchalem vyřezávaný a malovaný nábytek.
Sochy ve veřejném prostoru
Jan Štursa: Bedřich Smetana, 1924, Smetanovo náměstí
Vincenc Makovský: Alois Jirásek, 1952-1959, Jiráskova ulice
Alois Metelák: Pomník Jana Amose Komenského, 1921, Komenského náměstí
Olbram Zoubek: Sousoší v Klášterních zahradách, pomník Josefu Matičkovi a socha Smíření na městském hřbitově, figurální výzdoba průčelí domu čp. 71 na Smetanově náměstí (Galerie Miroslava Kubíka)
Největší galerie na světě
"Osm hektarů" fasády litomyšlského zámku je pokryto sgrafitovou výzdobou. Část sgrafit se dochovala z období renesance, část pochazí z pozdějších dob a část nedochovaných byla nahrazena vlastním autorským počinem čtveřice mimořádných českých výtvarníků 20. století Václava Boštíka, Zdeňka Palcra, Stanislava Podhrázského a Olbrama Zoubka, kteří při restaurování zámeckých sgrafit nacházeli obživu v období, kdy jim totalitní režim nedovolil vystavovat volnou tvorbu. Je zajímavé při procházce kolem zámku objevovat rukopis jednotlivých autorů, když výjevy na nově vytvořené lunetové římse nesou oblé křivky jednoznačně charakteristické pro dílo Stanislava Podhrázského.
SOUDOBÁ ARCHITEKTURA
Litomyšl se vždy mohla pyšnit pracemi nejlepších soudobých stavitelů. Zámek tak je dílem Giovanni Battisty Aostallise a Ulrica Aostallise, pivovar přestavěl František Maxmilián Kaňka, ten též dokončil piaristický kostel po Giovanni Battistovi Alliprandim s výzdobou Matyáše Bernarda Brauna. Přelom 19. a 20. století navázal hodnotnými stavbami pošty (1858), okresního soudu v nynější Ropkově ulici (1865-67), nemocnicí (František Čermák, Gustav Paul, 1872-74), Smetanovým domem (Jan Šula, Viktorin Šulc, Josef Velflík, 1905), dívčí školou (D. Hnídek, stavitel J. Kreml, 1906), novou budovou gymnázia (prof. Ausobský, stavitel F. Rudolf, 1922-23) či průmyslovou školou (J. Tymich, stavitel F. Čtrnáctý, 1929). Litomyšl nikdy nebyla příliš průmyslovým městem a tak ji naštěstí nepostihla vlna masových výstaveb sídlišť v poválečném období. Po roce 1989 proto mohla navázat na tradici kvalitní architektury a v Litomyšli stavějí přední české architektonické kanceláře.
Při procházce si můžete prohlédnout například stavby:
Václav Babka, Zdeněk Sendler, Radko Květ
rekonstrukce Klášterních zahrad (1999-2000)
Josef Pleskot, AP atelier
bytový dům A2 a A3 (2001-2002), rekonstrukce bývalého zámeckého pivovaru, revitalizace Komenského náměstí, nábřeží Loučné, průchod poštou
Viktor Rudiš, Martin Rudiš
bytový dům A1 (1996), bytový dům A4 (2000-2001), vila Brokeš (1998)
Vladimír Krátký, Aleš Papp
obchodní dům sanitární techniky Savos (1999-2000), opláštění zimního stadionu
Mikuláš Hulec:
areál restaurátorské školy s Červenou věží (1993-1998)
Hrůša - Pelčák
venkovní koupaliště (1994-1995), tenisová a squashová hala (1998-2001)
Aleš Burian, Gustav Křivinka
rekonstrukce zádlažeb na Smetanově a Toulovcově náměstí i v okolních ulicích, "jezdecké schody" u kostela, městský mobiliář (1997-2000), III. základní škola, ul. T.G.Masaryka (1995-1998), městská sportovní hala u III. ZŠ (1995-1998), budova ČSOB (1999), domov mládeže střední pedagogické školy (2001-2003), tribuna sportovního stadionu Černá hora (2002), zastřešení zimního stadionu
Zdeněk Fránek
kostel Církve bratrské (2008-2010)
Antonín Novák
krytý plavecký bazén (2008-2010) - Stavba roku 2010
HŠH architekti - Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka
rekonstrukce zámecké jízdárny (2011-2013)